„Svorně k obraně / Defendere Unisono“
Pěší rota pplk. Josefa Otiska je Aktivní zálohou Armády České republiky (AZ AČR). Rota působí primárně na území Moravskoslezského kraje. Byla založena 1. 1. 2004 a je jednou ze 14 teritoriálních pěších rot AZ. Jejími hlavními úkoly jsou ostraha objektů důležitých pro obranu státu (ODOS), pomoc při živelných pohromách a jiných krizových situacích. Nadřízeným stupněm roty je Krajské vojenské velitelství Ostrava.
Aktivní záloha je tvořena dobrovolníky a je součástí ozbrojených sil České republiky podle zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Legislativa umožňuje operační nasazení vojáka v AZ až na 7 měsíců za rok, mimo ČR jen s výslovným souhlasem dotyčného. Příslušník AZ kombinuje civilní a vojenskou kariéru.
Voják v AZ absolvuje v průběhu roku vojenská cvičení v délce do 6 týdnů. Příslušník, který doposud nevykonal žádnou vojenskou činnou službu, absolvuje ve svém prvním roce základní přípravu v délce do dvanácti týdnů. V současnosti se však jedná o kurz základní přípravy (KZP) v délce 6 týdnu, jenž nováček absolvuje ve Vojenské akademii Vyškov.
KZP je koncipován jako základní vojenský výcvik. V rámci tohoto 6týdenního intenzivního kurzu, v němž jsou uchazeči do řad AZ seznámeni se základními vojenskými principy a povinnostmi vojáka. Zároveň je jim poskytnuto nutné „vojenské vzdělání“ pro výkon své služby a plnění úkolů.
Znak roty
Znak je kruhového tvaru, jenž symbolizuje vzájemně si důvěřující rovnocenný celek, ve kterém mají všichni příslušníci stejná práva a povinnosti. Explodující granát představuje výbuch vlastenectví, nadšení pro společnou věc. Odkazuje k legionářské tradici, konkrétně k rotě Nazdar působící v řadách francouzské Cizinecké legie. Pět plamenů znamená pět čet roty. Dvěma zkříženými staročeskými meči se rota hlásí k historii českého vojenství. Modrá barva značí svobodu. Znak byl uveden v platnost v roce 2006.
Znak Pěší roty pplk. Josefa Otiska (slavnostní, bojový)
UTON se znakem a mottem roty
Činnost příslušníků Pěší roty pplk. Josefa Otiska
1. Vichřice, Starý Smokovec, Vysoké Tatry, Slovensko, 2004, 2005
Následkem větrné smrště došlo v oblasti k silnému poškození infrastruktury, okolních urbanizovaných ploch a v neposlední řadě k devastaci 3 milionů m3 vzrostlých dřevin. Zasahující záložníci Moravskoslezského a Zlínského kraje fungovali na vlastní náklady bez organizačního a materiálového zabezpečení Krajských vojenských velitelství. Starosta obce Starý Smokovec vojákům zajistil ubytování a stravu. Příslušníci roty se v oblasti objevili celkem ve třech turnusech – listopad, prosinec 2004 a duben 2005. Jedná se doposud o jediné nasazení roty v zahraničí.
2. Povodně, Jeseník nad Odrou, Moravskoslezský kraj, 2009
Další významnější nasazení nastalo při odstraňování masivních škod způsobené povodněmi v obci Jeseník nad Odrou. Opět se jednalo o neoficiální nasazení bez angažovanosti Krajského vojenského velitelství. Záložníci tak operovali s vlastními zdroji, přičemž jim místní samospráva zajistila ubytování a stravu. Techniku jim poskytl záchranný útvar HZS města Hlučín a místní technické služby.
